Rozmanité Inzeráty a Seznamovací Nabídky: Partneři Hledají Sebe Navzájem

Je skutečně možné prožívat tělesné nepohodlí, aniž by se připojilo psychické trápení? Tato fundamentální otázka již celá tisíciletí inspiruje a motivuje buddhistické metody plné bdělosti (mindfulness), jež se snaží zvládat obtíže prostřednictvím uvědomělého přijetí nezbytnosti vnitřního strádání.

V dnešní době se předpokládá, že přibližně desetina (tedy 10 %) globální lidské populace se potýká s dlouhodobou chronickou bolestí, přičemž ve Spojených státech amerických jsou vynakládány podstatně vyšší finanční prostředky na potírání tohoto stavu nežli na společnou léčbu cukrovky a onkologických onemocnění.

Filmová hvězda Chris Hemsworth je s tělesným strádáním důvěrně obeznámen - po značnou část svého dosavadního života totiž zápasí s trvalou bolestí v oblasti zad. V rámci třetího dílu televizní série Limitless: Live Better Now (dostupné ke streamování na platformách Disney+ a Hulu již od 15. srpna a na kanálu National Geographic od 25. srpna) se tento muž ve svých jedenačtyřiceti letech vydává na cestu do Jižní Koreje, země, kde místní obyvatelé usilují o zmírnění bolesti skrze synergické propojení dávné duchovní moudrosti a současných vědeckých poznatků. Na tomto místě aktivně pátrá po metodách a prostředcích, jež by mu asistovaly při soužití s dlouhodobým trápením - či dokonce mu umožnily jej zcela překonat.

Navázat Vztah s Nepohodlím

„Rozlišení mezi fyzickým trápením a vnitřním utrpením představuje samotnou podstatu buddhismu," objasňuje lékař paliativní péče a uznávaný expert na bolest BJ Miller, který se v pořadu objevil. „Je to časem osvědčený přístup, jak si odlehčit břemeno a naučit se žít s tím, co nelze kontrolovat."

Buddhismus - systém náboženské víry, k němuž se hlásí zhruba 4,1 procenta globální populace a přibližně sedmnáct procent dospělých obyvatel Jižní Koreje - učí, že strádání a usilování o něco neodmyslitelně patří k lidskému osudu. To by se mohlo zdát jako nepříznivá zpráva pro jedince prožívající fyzické i emocionální muka bolesti, avšak buddhismus ukazuje směr, jak z této situace nalézt východisko.

Aby praktikující dosáhli osvobození od bolesti, musí se naučit nejen ji akceptovat, ale také si plně uvědomit její prchavou podstatu.

Tuto pravdu důvěrně zná Jeong Yeo, buddhistický mnich s padesátiletou praxí, jenž se v roce 2023 stal hlavním patriarchou chrámu Beomeosa v Jižní Koreji. Ve svém učení využívá kombinaci poutavého vyprávění, vědeckých poznatků a psychologie.

„V kontextu buddhismu se nesnažíme utrpení aktivně vyhýbat nebo ho zcela eliminovat," vysvětluje. „Namísto toho se snažíme vnímat utrpení přesně takové, jaké ve skutečnosti je."

Všechny buddhistické směry zahrnují hluboké zkoumání utrpení; sám Buddha je citován se slovy, že utrpení a jeho ukončení bylo vším, co učil. Nicméně přístup buddhistů k utrpení se může lišit. Seonový buddhismus, odnož náboženství praktikovaná v Koreji, je analogický zenu a zahrnuje meditaci, obřadní poklony, hlubokou kontemplaci, intenzivní studium a řadu dalších duchovních disciplín.

„V korejském buddhismu není konečným řešením utrpení pouhé uzdravení či dosažení vnitřního klidu, nýbrž ponoření se do hluboké podstaty bytí," podotýká Yeo. Tím, že se do strádání hluboce noříme, místo abychom se ho snažili odvrátit, si podle něj můžeme začít uvědomovat, že bolest je pouhou myšlenkou jako každá jiná. „Primární mysl nezná ani bolest, ani utrpení," doplňuje. Naopak lidská připoutanost k vlastním myšlenkám vytváří celou koncepci bolesti a trápení.

Yeo si tuto zásadu osvojil drsným způsobem, když si jednou během práce v klášteře způsobil zranění hlavy. Zmítán dlouhým pádem a krvácející hlavou dokázal přesunout svou mentální pozornost z trýznivé agónie na svou vnitřní mysl. Pod tělesným strádáním, jak tvrdí, objevil část svého já, která si s jeho utrpením vůbec nedělala starosti.

„Když jsem se zamyslel nad stavem své mysli, pozoroval jsem, že zraněním nebyla otřesena a zůstávala zcela klidná a vyrovnaná," vzpomíná. „Uvědomil jsem si, že bez ohledu na vnější okolnosti je mysl vždy pokojná a neměnná, jasná a tichá. Právě v tom spočívá rozdíl mezi pocitem bolesti a skutečným utrpením."

Buddhistické praktiky jsou nejen spojovány s úlevou od tělesného strádání pro některé následovníky, ale jsou dokonce pokládány za dostatečně účinné, aby některým pomohly vyrovnat se s tělesným postižením a nevyhnutelnou smrtí.

To Millera, který Hemswortha doprovodil do chrámu Beomeosa, aby ho hluboce ponořil do někdy náročných aktivit, jako je například meditace s obřadními poklonami, jež zahrnuje sklopení těla do uctivé pozice více než stokrát během jediného meditačního sezení, vůbec nepřekvapuje.

Miller přirovnává bolest k nečekanému hostu. „Pokud se nechystá odejít, pak byste ho stejně mohli pozvat, aby si sedl, a nějakým způsobem nalézt cestu, jak spolu vycházet."

Vědecké Poznatky O Buddhismus

Vnímaná schopnost buddhistických praktikujících povznést se nad pocit bolesti již dlouho fascinuje vědeckou komunitu, obzvláště s tím, jak se principy tohoto náboženství postupně šířily na západní polokouli.

„Dá se toho hodně říci o hlubokém ponoření se do pocitu bolesti," poznamenává Miller. „A nepochybně nás má co nového naučit." Totéž platí i pro jiné, méně bolestivé formy všímavosti - a výzkum naznačuje, že pozitivní výsledky se mohou dostavit poměrně rychle.

V jedné konkrétní studii z roku 2014 výzkumníci aplikovali meditaci jako terapeutickou intervenci pro osoby trpící migrénovou bolestí. Účastníci se podrobili dvacetiminutové řízené meditaci založené na buddhistickém konceptu „láskyplné laskavosti", která zahrnuje rozvíjení soucitu vůči sobě i ostatním. Následně tito trpící migrénou hlásili o 33 procent nižší intenzitu obtíží a o 43 procent menší pociťované napětí, což vedlo výzkumníky k závěru, že meditace může představovat „účinný, rychlý a snadno přenosný prostředek ke snížení tělesného strádání a emočního tlaku."

Existuje nepřeberné množství teorií týkajících se potenciálních fyzických přínosů praxe všímavosti. Mezi předpokládané benefity patří posílený imunitní systém, zkvalitnění spánku, a dokonce i výrazné snížení počtu sebevražedných nebo jiných vtíravých myšlenek.

Přestože se vědci již po celá desetiletí intenzivně snaží porozumět vědeckým základům meditace a dalších buddhistických technik, jejich objevy se značně rozcházejí. Některé studie naznačují, že pokročilé meditační metody, které potlačují vnitřní myšlenkové proudy jedince, jsou pro úlevu od tělesných obtíží efektivnější než ty, které se zaměřují na jedinou myšlenku či jeden objekt.

Jiné výzkumy objevily fyzické odlišnosti u dlouhodobých praktikujících. Rozsáhlý přehled 21 mozkových studií z roku 2024 dospěl k závěru, že meditace „způsobuje strukturální i funkční změny ve významných mozkových sítích."

Další výzkumná studie požádala 13 zenových meditujících a 13 osob, které nemeditují, aby podstoupili fMRI skenování během prožívání mírné bolesti. Ve srovnání se svými protějšky vykazovaly mozky meditujících menší aktivitu v oblastech mozku spojených s emocemi. Nemeditující subjekty vykazovaly větší aktivaci v oblastech mozku souvisejících s tělesným strádáním, což vedlo výzkumníky k závěru, že meditace může napomoci snížit citlivost na fyzické obtíže.

Jak Přijetí Bolesti Může Pomoci K Jejímu Překonání

Vytvoření přátelského vztahu s vlastní myslí - a dokonce i s prožívanou bolestí - může výrazně zmírnit utrpení. To však v žádném případě neznamená, že samotná bolest není reálná.

Namísto toho mohou buddhistické techniky, jako je například meditace, pomoci snížit intenzitu signálů bolesti nebo dokonce na krátký okamžik odklonit pozornost jedince od nepříjemných fyzických prožitků.

Začít je stejně snadné jako se zhluboka nadechnout, uvádí Yeo. „Zkuste vnímat svůj dech v krátkých intervalech během cesty do práce, nebo jednoduše pozorujte sami sebe, když se cítíte ve stresu či rozčíleni, a přijměte tyto emoce přesně takové, jaké se projevují." Zdůrazňuje, že tyto metody jsou plně dostupné pro každého.

„Učení buddhismu není nikterak omezeno na specifické kulturní prostředí," konstatuje a radí ostatním, aby si osvojili laskavý způsob mluvení sami k sobě. „Neuklízejte utrpení stranou. Pozorujte ho s nestranností a zabalte ho soucitem. Zkuste zakončit každý den tím, že si řeknete: ‚Dnes to bylo mimořádně náročné. Jsi v pořádku? Odvedl jsi skvělou práci.' Už jen samotné vyslovení těchto slov představuje buddhistické cvičení soucitu."

Ostatně, doplňuje Miller, fyzické obtíže jsou pouze jedním z mnoha aspektů naší existence. „Kromě tělesného strádání existuje tolik jiných věcí, které si zaslouží vaši plnou pozornost."

Erin Blakemore