Kdo touží po manželství

Nikdo dosud nevymyslel návod, který by do detailu popsal hledání ideálního druha. Láska je záležitostí nepředvídatelnou a naplánovat ji nelze. Dříve vybírali partnery pro své potomky rodiče. Láska přišla, anebo také ne. V současnosti jsou takové svazky spíše výjimkou.

Nikdy není pozdě „Zamilovat se, a to jako blesk z jasného nebe, můžete ve dvaceti, ale stejně tak i v sedmdesáti. S věkem to nemá nic společného. To, čemu říkáme láska, není nic jiného než spleť hormonálních a neurochemických mechanismů, které zkrátka fungují nezávisle na tom, kolik nám je let,' uvádí MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze. Je pravda, že city ke druhému pohlaví můžeme ve vyšším věku alespoň lehce korigovat. To ale dle MUDr. Stránského neznamená, že dokážeme být méně zamilovaní pouze proto, že máme s láskou již nějaké špatné zkušenosti. Umožňuje nám to však být na základě dřívějších zkušeností trošku opatrnější. Podíváme-li se na lásku z tohoto pohledu, lze konstatovat, že je „rozumnější'. V žádném případě to ale neznamená, že je menší či chladnější. I v pokročilejším věku je možné psát sto SMS každý den někomu, koho milujeme, ale neumíráme, když toho druhého nevidíme celý den. Stejně tak to neznamená, že čím jsme starší, tím lépe si dokážeme vybrat partnera pro život.

Skutečnost, že každý jsme svého štěstí strůjcem, může být mnohdy krušným zjištěním. Hlavní příčinu partnerských neúspěchů totiž musíme hledat primárně u sebe, ve svém „lidství' a přirozené nedokonalosti. Hledáme-li partnery a nenacházíme-li je, měli bychom se nejprve sami sebe zeptat: co jsme ochotni udělat pro to, abychom již nebyli sami? Nakolik se dokážeme přizpůsobit druhému?

V některých případech jsou na místě i další otázky. Proč máme neustálou smůlu, proč každá snaha zůstává nevyslyšena, proč jsme odmítáni či znovu a znovu opouštěni nebo proč jsme si vybrali člověka, se kterým nám to vůbec nejde? Teprve když si na ně dokážeme upřímně odpovědět, můžeme začít doopravdy s hledáním svého vyvoleného či vyvolené.

Kde? V tom vám poradit nemůžeme, možností je nespočet a záleží na každém, k čemu se přikloní. Od inzerátů, seznamovacích pobytů, diskotéky přes aktivity, které vás baví a které byste chtěli, aby dělal i váš partner, až po naprostou náhodu. Rozhodně však partnera nenajdete, nebudete-li dělat nic.

Touha po nedostupném

Lidé, kteří někdy zkusili nějakou hazardní hru, nám jistě dají za pravdu. Vyhrávali a pokud neznali míru, štěstí se k nim brzy obrátilo zády. Zdá se, že podobně to funguje i v lásce. Čím více ji hledáme, tím méně máme šancí ji poznat.

Proč? S trochou nadsázky platí, že ženy vždy nejvíce vzdychají po mužích, kteří jsou pro ně nejméně dostupní. V pubertě toužíme po slavných hercích, zpěvácích či sportovcích. Jejich tváře na nás shlížejí z monitorů počítačů a představujeme si, že jednou budeme někoho takového mít doma. Nemusí to být žádná celebrita, ale měl by vypadat tak krásně a měl by mít stejný charakter, jaký si (mnohdy mylně) myslíme, že naše idoly mají. Jenže život je jiný a tomu musí odpovídat hledání partnera.

Změníme ho a bude to

Počítáte-li s tím, že svého nového partnera nebo partnerku přetvoříte k obrazu svému, jste naivní optimisté. Akceptujte se navzájem buď takoví, jací jste, nebo hledejte dál.

Pamatujte si Žádné z pravidel neplatí stoprocentně. Zacházejte s nimi tedy jako s porcelánem a do značné míry se řiďte vlastní intuicí. Jakékoli násilné jednání (musím to vydržet nebo udělat, protože o tom psali v knize, radil mi to psycholog, moje kamarádka to tak také provedla a už tři roky je šťastně vdaná) může všechno pokazit. Život není černý ani bílý. Láska je věcí dvou různých lidí, někdy je krásná, jindy šedivá a občas také bolestná. Znalci lidských duší tvrdí, že tajemství šťastných a spokojených vztahů tkví v tom, že lidé od partnerů ani od sebe samých neočekávají nereálné. A tak raději stůjte nohama pevně na zemi, a pokud objevíte toho pravého nebo tu pravou, nechte mýty historii a jednoduše žijte.

Alkoholik se v drtivé většině případů nezmění v abstinenta, žárlivec v tolerantního kliďase, nepořádná žena, která o sebe nedbá, v pečlivou hospodyňku či manekýnu a nešika v domácího kutila.

Při námluvách berte protějšek s velkou rezervou. Všichni jsme ochotni dělat neuvěřitelné věci, jen abychom se tomu druhému zalíbili. Dříve nebo později se však všechno vrátí do starých kolejí. Alespoň většinou.

Na příručky zapomeňte

Nevěřte jakýmkoli příručkám poskytujícím zasvěcené rady, jak co nejlépe oblafnout druhé pohlaví. Nenechte se balamutit fintami, které vás mají naučit šikovné manipulaci, ani takzvanými učebnicemi praktického zacházení s partnery.

Uvědomte si, že tyto příručky jsou psány pro každého. Takže i pro partnery, které hledáte. A kam bychom s těmi vztahy dospěli, kdybychom na sebe vzájemně vymýšleli jen samé finty s cílem toho druhého dostat? Ovšem nutno připustit, že bez různých manévrů, taktických ústupků či tahů a pouze s upřímností a srdcem na dlani je seznamování více než obtížné.

A proto připojujeme několik tipů, které nejsou vystavěny na žádných lžích a manipulacích, ale jen na zkušenostech. Třeba pomohou i vám.

1. Nikdy, ani na prvním rande, se nesnažte, aby „hra námluv' byla jen podle vás. A to ani tehdy, když se vám zdá partner příliš nesmělý. Trochu mu pomozte, buďte vstřícní, ale neřiďte ho.

2. Nedávejte najevo, jak moc toužíte po tom toho druhého zase vidět. Ano, těšíte se, ale dříve než za několik dní to prostě nepůjde.

3. Neveďte sáhodlouhé telefonáty - ani před prvním rande a ještě nějakou dobu po něm. Pamatujte, že s jídlem roste chuť. Buďte příjemní, milí, avšak struční.

4. Snažte se působit nezávisle a snad i trochu tajemně (je pozoruhodné, že muži jsou v tomto o mnoho úspěšnější než ženy). Ale nepřehánějte to. Přílišná samostatnost by mohla druhého odradit. Naučte se dávkovat svou přízeň po malých porcích, které partnera vždy o něco přiblíží.

5. Neměňte své zvyky a zvažte míru přizpůsobivosti - alespoň zpočátku. Máte svou práci, známé a koníčky či sportovní záliby. Nic z toho nesmíte z důvodu sebevětší zamilovanosti zanedbat. Dělejte všechno jako dřív, nerušte žádné předem dohodnuté plány. To, že neběžíte na zavolání, nejste vždy k dispozici a máte svou svobodu, vzbuzuje u partnera touhu. Osobní svoboda se kvůli velké lásce snadno a rychle ztrácí, ale jen těžko se dobývá zpět.

6. Muži, snažte se vydržet a nevyvíjejte na objekt svého zájmu tlak hned při první, druhé či třetí schůzce. Dost možná bude pak právě žena ta, která vás pod peřinu zatáhne. Ženy, vy se nenechte omámit hezkými slovy. Muži velmi dobře vědí, jak naladit tu nejjemnější strunu.

7. Pokud šťastně překonáte období vzájemného oťukávání a sex se pro vás stal běžnou záležitostí, určitě vás napadne, že by bylo jednodušší sem tam u svého drahého či drahé přespat nebo se dokonce sestěhovat. Dejte si raději na čas. Chcete-li upevnit stále ještě křehkou lásku, pak nedovolte, aby váš vztah hned zpočátku sklouzl do podoby manželství.

Ženy, vy u muže nevařte, neperte, nežehlete, neuklízejte ani nezašívejte. Povolena je maximálně košile, jdete-li společně do divadla a váš partner (nikoli vy!) zjistí, že jeho oděv vypadá strašně. Můžete také ukázat, že jste dobrá kuchařka, ale jen velmi zřídka a maximálně nějakou nápaditou rychlovkou.

Pánové, vy ženám nenoste na zašití roztrhaná trička či flekaté kalhoty na vyprání, nemalujte a nic netvořte v jejich bytě. Můžete maximálně spravit dvířka u kuchyňské linky nebo vyměnit žárovku, ale jen pokud vás o to sama majitelka požádá. Všech těchto manželských „radovánek' si užijete dosyta později. Ale počátek žádného vztahu nesmí poznamenat šeď obyčejného života.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Zdraví.